Zateplování - úprava plášťů objektů č.3
1. Úvod
V posledním článku č.2 o našem tématu jsem zmínil mnoho čísel, ale uvedení alespoň několik základních orientačních údajů bylo nutné. Pro rekapitulaci : součinitel prostupu tepla zateplené obvodové stěny se musí rovnat nejméně UN= 0,38W/m2.K (tepelný odpor R=3,0m2.K/W) „což v dnešní době znamená zateplovat nejmenší tloušťkou izolace 100 mm“, a také použití minerální vaty nemusí být vždy výhodou.
Dnes pohovořím podrobněji o skladbě systému ETICS (vnější tepelně izolační kompozitní
systém) dle ČSN 732901. V první řadě je nutné si uvědomit, že kompletní systém ETICS je nutné vnímat, a také ho takto brát, jako jeden výrobek, který se skládá z několika neoddělitelných součástí.
2. Složení systému ETICS a technický popis jednotlivých složek
2.1. Příprava podkladu
Podklad obecně musí být únosný, soudržný, nerovnosti do 10 mm/2m, zbavený zbytků prachu, starých nátěrů a nečistot. V případě potřeby podklad očistit tlakovou vodou nebo mechanicky.
V případě narušených prvků fasády (panelů, styků panelů, apod.) je nutno tyto prvky sanovat dle návrhu statika nebo odborného technika vhodným sanačním systémem. U panelových domů je nutné zkorodované ocelové prvky zbavit koroze, z poškozených betonových prvků odstranit veškeré nevyhovující a neúnosné části až na výztuž, případně použít reprofilační malty a povrchové stěrky a betonové prvky vyspravit. Konkrétní úprava se řídí aktuálním stavem konstrukce a při sanačních pracích je nutné dodržovat technologický postup a pokyny výrobce sanačního systému.
2.2. Penetrace podkladu - penetrační můstek
Vyspravené podklady se dle potřeby napouštějí penetračním nátěrem nebo-li můstkem. Penetrace je důležitá pro povrchové zpevnění a snížení nasákavosti stávajícího podkladu a pro zvýšení přilnavosti nanášené vrstvy (podklad musí být bezprašný, zpevněný, apod.).
2.3. Založení systému – zakládací, soklové nebo patní lišty.
Soklová hliníková lišta musí být v tloušťce izolantu a slouží k vytvoření soklové hrany. Do ní se vkládá spodní řada izolačních desek. Patní lišta se kotví do podkladu natloukacími hmoždinkami v počtu 2-3 ks/bm, případné nerovnosti se eliminují vkládáním podložek v místě kotvení. Lišty se navazují natupo spojovacími péry.
2.4. Lepení izolantu lepícím tmelem
Izolační desky se k podkladu připevňují lepícím, nejčastěji polymercementovým tmelem. Lepící tmel pro přilepení izolantu musí splňovat přídržnost k podkladu i k vrstvě tepelného izolantu po vystavení spojení klimatickým cyklům. Lepící tmel musí být nanesený na izolační desku tak, aby přilepená plocha tvořila min. 40% plochy celé desky. Lepení izolantu na podklad probíhá od zakládacího profilu směrem vzhůru, desky jsou lepeny na vazbu a to i v nároží. Na nárožích budou použity rohové lišty a v místech stávajících dilatačních spár budou použity dilatační profily.
Při lepení jednotlivých desek izolantu je důležité dodržet nanesení průběžného pruhu lepícího tmele po obvodu desky, a současně nanesení 3-4 bochánků lepidla uprostřed desky, a tím zajistit upevnění desky k podkladu. Desky musí být lepeny těsně na sraz, do spár mezi desky se nesmí dostat lepící ani stěrkový tmel, nesmí se připustit vznik křížových spojů. Při lepení kolem okenních a dveřních otvorů budou použity lišty s okapním nosem. Množství použitého lepícího tmelu se řídí rovinatostí podkladu, orientační spotřeba je cca 5 kg/m2. Rovinnost lepení desek je nutno kontrolovat latí min. dl. 2m, nerovnosti je nutno zabrousit brusným hladítkem. Při práci s lepícími tmely je nutno dodržovat technologické předpisy.
2.5. Izolant = tepelně-izolační vrstva
Tepelný izolant musí splňovat rozměrovou stálost při vysokých teplotách a změnách vlhkosti, pevnost v tahu v rovině desky a kolmo k rovině desky, pevnost ve smyku i při zvýšené teplotě a vlhkosti. Nejčastěji se používá pěnový fasádní stabilizovaný samozhášivý polystyrenem EPS 70 F, na doplňující plochy jako je soklová část a styky s vodorovnými konstrukcemi se používá PERIMETR nebo extrudovaný polystyrén XPS. Lze použít i tzv. „soklový“ polystyrén, který má velmi podobné vlastnosti. Tyto polystyrény mají velmi malou nebo nulovou nasákavost a vyšší pevnost v tlaku. Tepelné vlastnosti mají jen o málo vyšší. V některých případech (uvedených v minulém článku) se používá tepelný izolant na bázi minerálních vláken. Ty mají některé odlišné vlastnosti od polystyrénu. Používají se desky s podélným vláknem nebo lamely s kolmým vláknem na obvodovou konstrukci.
U těchto izolačních minerálních materiálů je náročnější jak lepení, tak následná základní – stěrková vrstva. Jak na lepení, tak na stěrkování se musí použít větší množství materiálu – tmelů i kotevních hmoždinek.
2.6. Kotvení hmoždinkami
Pojištění spojení systému (izolantu) s podkladem se provádí plastovými talířovými hmoždinkami. Ty musí splňovat vysokou pevnost spojení dřík – hlava hmoždinky při normálních, záporných i vysokých teplotách, únosnost při kotvení do různých stavebních podkladových materiálů.
Provádí se po vyschnutí lepícího tmelu. Polystyrénové desky se kotví talířovými hmoždinkami s plastovým trnem v počtu min. 4 ks/m2 v ploše, kotevní délka je min 50 mm delší než izolant. Desky z minerální izolace se kotví plastovými hmoždinkami s kovovým trnem v počtu 6-8 ks/m2. Průměr vrtání otvoru 8 mm. Navržený počet hmoždinek je dle typu a umístění na domě.
2.7. Výztužná vrstva
Základní, stěrková nebo-li výztužná vrstva vyztužená armovací síťovinou ze skelných vláken zajišťující spojitost omítkové vrstvy a tepelného izolantu, a přetvárné vlastnosti systému ETICS, např. musí splňovat přídržnost k vrstvě tepelného izolantu i po vystavení spojení klimatickým cyklům, pevnost v tahu, relativní přetvoření při vzniku první trhliny, celkové smrštění po zatvrdnutí.
Mezivrstva na povrchu izolantu je tvořena vrstvou stěrkového tmelu, armovaného výstužnou tkaninou. Tvoří podklad pod finální povrchovou úpravu. Zajišťuje mechanické vlastnosti systému, má zásadní vliv na životnost a stabilitu systému. Vytváří se tak, že povrch izolantu se nanese asi 3 mm silná vrstva stěrkového tmelu, do této vrstvy se tzv. „do živého“ vtlačí armovací tkanina a uhlazením přebytku tmelu se ihned vytvoří souvislý povrch. Postupně probíhá v jedné operaci a je nutno zajistit polohu armovací tkaniny ve vnější třetině armované vrstvy a současně tkanina nesmí být vidět. Spotřeba stěrky u polystyrenu odpovídá 4-5 kg/m2 , u minerální izolace 5 - 6 kg/m2. V rozích otvorů budou použity diagonálně umístěné pruhy síťoviny o rozměru cca 300 x 500 mm a rohy otvorů budou ztuženy rohovými lištami s armovací tkaninou. Při práci na armovací vrstvě je nutno dbát pokynů pro zpracování tmele, nezpracovávat pod přímým slunečním zářením a při větrném počasí. Teplota při zpracování nesmí klesnout pod +5°C, vysychání trvá cca 12 - 72 hod.
2.8. Penetrační mezivrstva
Před nanášením finální povrchové úpravy se na povrch zatvrdlé výstužné stěrkové vrstvy nanese spojovací mezivrstva tvořená nátěrem základní probarvenou penetrací (barvou) a v některých případech penetračními laky. Základní barvy se dodávají v barevné škále dle barevnice odstínů dle navržené barvy konečné povrchové úpravy.
2.9. Vnější povrchová úprava - omítková vrstva
Tato plní funkci estetickou, ochranu systému před pronikáním a působením klimatických vlivů, UV záření, příp. musí splňovat odolnost proti vzniku trhlin, vodotěsnost, celkové smrštění po zatvrdnutí, difusní odpor pro pronikání vodních par a jiných plynů z konstrukce vně, barevnou stálost, odolnost proti rázům, plísním, mechům, apod.. Je možno volit mezi omítkovinami : akrylátová, zušlechtěná minerální, silikonová nebo silikátová a mozaikovou kamínkovou dekorativní omítkovinou Každá z těchto druhů omítek mají své výhody Doporučuji poradit se s konkrétním technikem výrobce.
Omítky vytvářejí omyvatelnou vrstvu, která je vysoce pružná, omyvatelná, paropropustná a zabraňuje pronikání vody do konstrukce. Vyrábějí se ve dvou strukturách - rýhovaná a hlazená (roztíraná) a zrnitostech o velikosti zrna 1,5mm, 2 mm, 2,5 mm, 3 mm. Spotřeba se pohybuje v rozpětí 3 - 4 kg/m2.
Celkové barevné řešení objektu vychází z požadavku na funkčnost fasády a požadavek investora.
Povrchové úpravy fasády barvou
Fasádní barvy pro vytvoření povrchových úprav stěn v exteriéru. Nanášejí se štětcem, válečkem nebo stříkáním. Barvy by měly obsahovat trvale účinné fungicidní a algicidní přísady a vytvářejí omyvatelný povrchový film s dlouhodobou odolností proti působení povětrnostním vlivům a UV záření. Fasádní barvy se vyrábějí stejně jako omítkoviny v různé materiálové bázi jednotlivých typů ve vazbě na požadavky, akrylátové, silikátové, silikonakrylátové a silikonové.
Neoddělitelnou součástí systému ETICS jsou doplňky k systému.
3. Závěr
V dnešním článku jsme podrobně popsali skladbu systému ETICS (ČSN 73 2901 - Vnější tepelně izolační kompozitní systém). Příště se podíváme na užití povrchových úprav, popíšeme si vlastnosti, zásady provádění a použití systému ETICS.
Ing. Vít ŠEVČÍK – specialista v oboru zateplování